ZPĚT NA WEB BLOG ZPĚT

Blog
Mozkovna Doba čtení 3 minuty

Cizím jazykem k rozhodnutí o smrti

Přidáno 19. 09. 2017

Když máte o sobě něco říct v cizím jazyce, mluvíte jinak než v rodné řeči? Nejste sami. Mnoho lidí má při rozhovoru v jiném jazyce pocit, že se stávají jinými osobnostmi. Podíváme se na to.

Jazyk je jedním z faktorů, který ovlivňuje kulturu země. S tou je spojené i chování jejich obyvatel. Vědci zjistili, že naše osobnost se může měnit podle toho, jakým jazykem mluvíme.

Srdeční ve španělštině, asertivní v angličtině, uvolnění ve francouzštině, strozí v němčině. Nic neobvyklého. S jiným jazykem se v nás probouzí trochu jiná osobnost. 

V roce 2006 se tématem zabývala Nairan Ramiréz-Esparzová v USA. Spolu se svým týmem vyzvala Američany mexického původu k testům osobnosti, které byly ve španělštině i angličtině.

Mexičtí američané měli v několika větách popsat svou osobnost. Zatímco ve španělštině mluvili o  rodině, koníčcích, vztazích,  následně v angličtině mluvili o svých úspěších, výsledcích a denních aktivitách. 

Americká kultura vychovává k asertivitě, klade důraz na výsledky a jejím znakem je i povrchnost ve vztazích. Mexičané kladou více důraz na rodiny, vztahy, kolektivitu.

Ramiréz-Esparzová je přesvědčená, že jazyk učí zároveň i konkrétnímu chování, že nemůže být oddělen od kulturních hodnot. Prostřednictvím jazyka můžeme přijmout i jinou identitu.

Mateřský jazyk je jen jeden. Teda pro drtivou většinu z nás. Je uložen hluboko v našem "já" a ovlivňuje naše rozhodování stejně jako návyky, vkus či prožité vzpomínky.

Dokážeme se však rozhodovat stejně v mateřském i cizím jazyce? Možná ne. Jazyk ovlivňuje naše rozhodnutí, zasahuje svědomí a ovlivňuje morálku. A to je už jiné kafé.

 

Splašená tramvaj

Morálka je v hledáčku psychologů už dlouho. Několik nedávných studií se zaměřilo, jak lidé vnímají etiku v rodném jazyce a jak ji vnímají, pokud mluví jinou řečí.

Představte si následující situaci a zkuste ji rozhodnout podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Stojíte před tramvajovým nástupištěm. Na ostrůvku stojí pět lidí, u postranní koleje stojí jeden člověk. Všimnete si, že k nástupišti se řítí velkou rychlostí odbržděný tramvajový vůz. Jeho vykolejení znamená smrt pro všechny v cestě.

Stojící lidi nemůžete nijak varovat, stejně jako nemůžete sami vůz zastavit. Stojíte však u výhybky. Máte možnost směr vozu změnit a poslat jej místo na nástupiště na postranní kolej. Zachráníte pětici životů vykoupením za smrt samostatně stojícího muže?

Nebudeme vás napínat.

Většina lidí se rozhodne výhybku použít a obětovat pouze jeden lidský život.

Ale pozor! Přitvrdíme.

Co když jediný způsob, jak zastavit vůz, je shodit jednoho člověka pod jeho kola. Uděláte to?

Psycholog Albert Costa hledal na tuto otázku v roce 2014 odpověď. Ať v rodném či cizím jazyce, vždy to bylo těžké rozhodnutí a účastníci pokusu zdráhavě odpovídali, že je správné vůz odklonit na místo, kde stojí jen jeden člověk.

Zlom v jejich přesvědčení však nastal, pokud měli rozhodovat o shození člověka pod rozjetý vůz.

Zatímco v rodném jazyce by toto udělalo zhruba 20 % respondentů, jakmile situaci začali probírat v cizím jazyce, ochota strčit nebožáka pod kola byla už u 50 % respondentů. Svou roli zde sehrál cizí jazyk. Pokusu se zúčastnili rodilí Španělé a Angličané, kteří jako cizí jazyk používali angličtinu a španělštinu.  Potvrdilo se, že v cizím jazyce se rozhodujeme racionálněji a chladněji.

"Mám rád psy. With potatoes."

Další snahu poukázat, že používání cizího jazyka může ovlivnit naše morální soudy, má na svědomí Janet Geipel. V její studii dobrovolníci četli popisy činů, u nichž se zdálo, že fyzicky nikomu neškodí, ale mnozí ĺidé je považují za morálně nepřípustné. Například příběhy o sourozencích, kteří spolu spí,  příběhy o lidech, kteří sní svého psa, poté, co byl sražen autem. Ti, kteří četli příběh v cizím jazyce (v tomto případě angličtině nebo italštině), považovali tyto případy za méně nesprávné než ti, kteří je četli v rodném jazyce.

Vysvětlení může být několik. A poznamenejme, že jde jen o domněnky, které zdaleka nejsou probádané a potvrzené. Jedním z vysvětlení je, že mateřský jazyk nás formuje od dětství a je spojen s naším nitrem, podvědomím, city a pocity. Zároveň jsme si s ním osvojili společenské konvence, rozvahu, kalkulaci, rozumové uvažování. Učení jazyka v pozdější době je spojeno s oproštěním od té nejniternější části naší osobnosti.

Pokud mluvení v cizím jazyce posunuje morální nadhled, může to ovlivnit nějakým způsobem mezinárodní jednání, kde účastníci většinou musí mluvit v cizím jazyce? Je rozhodování na půdě OSN či Evropské Unie chladnější, racionálnější, se sníženou morálkou?

No, to raději posuzovat nebudeme. To už necháme na vás. Napište nám, co si o tom myslíte. B-)

Kolik řečí umíš, ...

Ať už tak nebo tak, bez znalosti cizího jazyka se v dnešním světě neobejdeme. Naučit se ho stojí velké úsilí, ale děláme to pro svůj mozek.

Dnes k tomu nezbývá nic jiného dodat, že jsme si potvrdili i staré rčení: Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. A to doslova. B-)



Sdílení 

Naučte se pravidlům,
abyste je mohli správně porušovat.

Dalajlama

Je rozumné brát do hrsti rozum, ne žádnou část tohoto webu. © BRAINCUBE