ZPĚT NA WEB BLOG ZPĚT

Blog
Mozkovna Doba čtení 3 minuty

Co jsem to jenom... Tak nic, podívám se na fejs.

Přidáno 28. 11. 2017

Uživateli Dana se líbí Vaše nová profilovka, Vláďa sdílí fotku svého obědu, Marek je právě na letišti, Marta lajkla Luďkův názor na dnešní dopravu v Dolní Lubné, Jitka komentuje snímek cizího dítěte. Petra se chlubí adventním věncem.  Ano, právě jste si v rychlosti projeli, co nového se stalo na Facebooku.

Není to nic, co by nedělaly dvě miliardy uživatelů této sítě alespoň jednou měsíčně. 800 milionů uživatelů denně něco "lajkne" a 175 milionů denně daruje alespoň jedno srdce. To facebookové samozřejmě. B-)

V našem zamyšlení se ale nebudeme věnovat sociálním sítím jako takovým. Jejich role je už dávno známa. Sami velmi dobře víte, proč Facebook používáte a do jaké míry jste ochotní sdílet informace z vlastního života s Vašimi přáteli. A nebudeme ani rozebírat, kolik jich vlastně na síti máte. B-)

Suma sumárum. Je normální sledovat Facebook pravidelně, ale...

Ztráty větší než čekáte

Podíváme se na to z trochu jiné stránky a nasadíme vám možná brouka do hlavy.

Jak často projíždíte newsfeed příspěvků? Jednou měsíčně, jednou týdně, jednou denně? Nebo jste na síti pořád a kontrolujete "novinky", kdykoliv máte volnou chvíli? Klidně i několikrát za hodinu.

Věděli jste, že se zvyšující se frekvencí sjíždění příspěvků přicházíte nejen o čas...?
 
Švédští vědci ve své studii varovali, že přílišným sledováním novinek na Facebooku člověk poškozuje krátkodobou paměť.
Říkáte si, že krátkodobá je jen krátkodobá a že všechno, co si tam rychle přečtete, s klidným svědomím rádi za chvíli zapomenete? Jste na omylu.

Výše zmíněná studie týmu Erika Fransena ze Stockholm Brain Institutu se věnuje problémům, které způsobí "ucpaná" krátkodobá paměť. Pokud uživatel stráví na sociální síti příliš mnoho času aniž by si "odpočinul", může si velmi vážně poškodit kapacitu své paměti. Do té totiž zapisuje nepodstatné informace a na jejich místo se pak už nedostanou ty, které bychom v paměti naopak udržet měli B-)

Paměť je schopnost centrální nervové soustavy uchovávat a používat informace o předchozích zkušenostech. Jde o proces vštěpování (kódování), uchovávání (retence) a vybavování (reprodukce) zkušenosti. O tom někdy příště.

Pár sekund nebo celý život

Obecně rozlišujeme několik druhů paměti:

  • smyslová (senzorická),
  • krátkodobá (pracovní, operativní),
  • dlouhodobá.

Některé zdroje uvádějí ještě  paměť střednědobou. Prostě něco mezi krátkodobou a dlouhodobou. B-)

Smyslová paměť uchovává informace přicházející ze smyslů. Asi nemusíme připomínat, že se jedná o zrak, čich, hmat, sluch a chuť. Tato paměť se uchovává jen opravdu malou chvíli. Nedá se mluvit ani o sekundách.

Když ucítíme kouř, mozek ihned zpracovává signál, že něco není v pořádku. Stejně rychlem zrakem zhodnotíme SPZ míjejícího se auta. Ihned poznáme, že jde o cizince. Mozek nemá potřebu si ale konkrétní SPZ do paměti uložit.

Krátkodobá paměť je vědomá aktivní část paměti, ve které se odehrává většina psychických procesů (např. řešení aktuálních problémů). Zpracovává informace, které získala od smyslů a informace, které tyto smysly vyvolají z paměti dlouhodobé.

Přijdete do kuchyně a ucítíte zápach (smyslová paměť). Pach je vám notoricky známý (pach spálených řízků máte uložený v dlouhodobé paměti). Krátkodobá paměť okamžitě vysílá signál, abyste s tím něco udělali. V tomto případě, rychle sundali pánev ze sporáku anebo vytáhli řízky na talíř.

Informace jsou v krátkodobé paměti uchovány po dobu cca 20 sekund. Neznamená to, že po 20 sekundách zapomenete na to, že se vám řízky pálí. V tomto případě je to spíše časový interval, během kterého budete na situaci reagovat. Navíc krátkodobá paměť během těchto dvaceti sekund vydá mozku cca 5-9 povelů, kterými vás vyzve do akce, abyste to proboha konečně už vyřešili B-)

Dlouhodobá paměť je pasivní část paměti uchovávaná v nevědomí. Její kapacita je teoreticky neomezená. Teoreticky. Ukládá důležité zkušenosti, např. poznatky nutné k vykonávání nějaké činnosti či poznatky životně významné. Vštěpování informace do dlouhodobé paměti trvá přibližně 30 minut, a může probíhat buďto záměrně (učením), nebo bezděčně. 

Jízda na kole, plavání nebo lyžování se prý nezapomíná. Za to může dlouhodobá paměť. Na stejném místě jsou uložené vzpomínky na celý váš život nebo také vyjmenovaná slova, rok založení Karlovy Univerzity či Pythagorova věta.

Jsou to informace, které si vybavíte i o půlnoci. A přitom mozek na to pořád nemyslí a nepřipomíná vám to, že tyto informace víte. Jakmile ale na ně přijde řeč, okamžitě se vám vybaví. Teda... měly by. B-)

BrainCube rychlotest dlouhodobé paměti

My pevně věříme, že to všechno ještě v paměti máte. B-)

Dobře, to poslední od nás byla trochu podpásovka, ale když už se nám blíží ty Vánoce... B-)

 

Zákeřnost v písemce na konci hodiny

Možná si z úvodu článku pamatujete, že jsme mluvili ještě o paměti střednědobé. Ta trvá přibližně 20 minut. Poté zapamatovávané informace většinou skončí v propadlišti dějin, pokud si je zase někdy nepřipomeneme. Pokud něco způsobí, že si informaci vybavíme podruhé, obvykle nám pak nechá v paměti o to delší stopu.

Pro praktický příklad si skočíme zase do školy.

Všichni jsme alespoň jednou zapomněli na ohlášenou písemku. O přestávce před písemkou jsme se rychle nabiflovali slovíčka, ze kterých test měl probíhat. Pokud učitel rozdal písemku v prvních dvaceti minutách hodiny, měli jsme šanci na trochu lepší výsledek. Pokud ale učitel zadal test na konci hodiny, zela v naší hlavě po slovíčkách už černá díra...

Nicméně, pokud jsme se stejná slovíčka za pár dnů učili doma znovu, lépe jsme si je zapamatovali.

 

A najednou to dává smysl...

Došlo vám to taky, co může znamenat časté projíždění sociálních sítí, mailů, kontrolování mobilu? Přebíjíte možná důležité informace, které jste si měli zapamatovat a ukládáte postupně do delší paměti  nepodstatné informace.

Zkusme příběh ze života.

Pár minut před poradou si uvědomíte, že byste měli mít v hlavě obchodní výsledky za poslední týden. Rychle se podíváte na obrat, zisk i náklady všech prodejen s tím, že ta tři čísla si jednoduše zapamatujete.

Už to, že si to nezapíšete, je nešťastné rozhodnutí a školácká chyba. Stejně jako vaše letmá kontrola mobilu před začátkem porady...  Je pravděpodobné, že jakmile v průběhu porady padne dotaz na výsledky, vy si maximálně vybavíte, že Vláďa měl na oběd sushi a Marek zase letí do Dubaje. B-)

Naším cílem není vás odstřihnout od kamarádů na sociálních sítí, neodinstalovávejte ani emailového klienta z mobilu. Dávkujte si tyto informace s rozumem. Nepřečtený email nějakou chvíli počká, stejně jako notifikace o zprávě na Viberu. Zároveň je úplně jedno, jestli se zprávu o tom, že Jana uzavřela přátelství s Markem, dozvíte teď nebo třeba až večer...

Myslete na to, že Vaše paměť si zaslouží odpočinek a potřebuje nějaký čas k nadechnutí, aby si zapamatovávala opravdu to ze života podstatné. Třeba datum firemního vánočního večírku. B-)



Sdílení 

Naučte se pravidlům,
abyste je mohli správně porušovat.

Dalajlama

Je rozumné brát do hrsti rozum, ne žádnou část tohoto webu. © BRAINCUBE