ZPĚT NA WEB BLOG ZPĚT

Blog
Mozkovna Doba čtení 6 minut

Čtení posiluje mozek a zachraňuje orgány. Občas

Přidáno 03. 05. 2016

“Dnešní děti mají v hlavě jenom počítače a vůbec nečtou!” Kolikrát už jsme podobné nářky slyšeli. Přiznejme si ale, že my dospělí na tom nejsme o moc lépe. Nejde totiž jen o krásnou literaturu, ale také o nenápadná sdělení pod čarou a další texty, které mohou výrazně ovlivnit náš život.

Díváte se na graf, který zachycuje procento řidičů, kteří se v případě své smrti rozhodli darovat orgány.

BrainCube-organ-donation-rates-in-europe.png

Vrtá vám hlavou, proč jsou rozdíly mezi sousedícími státy tak vysoké?

Behaviorální ekonom Dan Ariely ve své přednášce ukázal, že za překvapivou ochotou Rakušanů, Švédů, ale i Poláků podělit se o své orgány není altruismus, ale prostě fakt, že nečtou.

Zaškrtněte v případě, že...

BrainCube-opt-in-opt-out.png

Rámečky A a B jsou součástí formulářů na dopravní polici ve státech, které jsou zmíněné v grafu výše.

Rámeček A, který vyzývá k zaškrtnutí v případě, že se chcete stát dárci, najdete ve státech s nízkým procentem dárců. Rámeček B, který vyzývá k zaškrtnutí, pokud se nechcete stát dárci, je tak klíčem k vysokému počtu dárců ve zbylých zemích.

To je nečestné a nesportovní!

Pomiňme teď otázku etiky a zaměřme se rovnou na praktickou stránku věci. Obě skupiny měly stejnou možnost přečíst si text v rámečku a pak se rozhodnout. Jedna krátká věta není nic složitého, na jejím přečtení přitom závisí mnohé. Obzvlášť v případě, kdy se jedná o darování orgánů nebo třeba sjednání hypotéky. Tak proč si ji ti lidé nepřečetli? Vždyť to nedává smysl!

Zamyslete se teď ale nad svou ranní cestou do práce. U snídaně si přečtete zprávy a novinky na Facebooku. Aplikace v chytrém telefonu vyžadují aktualizace, tak je automaticky odsouhlasíte. Cestou na MHD minete bez povšimnutí nástěnku ve vašem domě, projdete okolo všech obchodů s výhodnými nabídkami, billboardů a nezajímají vás ani letáky vyvěšené v autobuse.

Kdybyste totiž měli číst úplně všechno, pukla by vám z toho hlava. Tento stav pojmenoval poprvé Alvin Toffler už v roce 1970. Ve své knize Šok z budoucnosti ho nazval jako informační zahlcení.

Psycholožka Lucy Jo Palladino říká, že vhodnější termín je kognitivní přetížení. Mozek totiž vnímá mnohem více podnětů než jen psaný text.

Pokud si tedy pustíte televizní zprávy a u toho si pročítáte novinky na Facebooku, jste na nejlepší cestě přetížit se informacemi.

Méně je někdy více

Informační či kognitivní přetížení vede k tomu, že z množství informací nedokážeme vyhodnotit ty skutečně relevantní. S tím pak souvisí stres, zmatek a zhoršená schopnost rozhodování.

Je ale samozřejmě důležité správně vyhodnotit, co číst a co ne. Zatímco bez čtení všudypřítomných reklam se v klidu obejdete, nástěnce v domě byste pozornost věnovat měli. Pečlivé pročtení všeho, co podepisujete, by pak mělo být samozřejmostí. 

Mozek je úžasný orgán, který zvládá mnoho úkonů najednou. Neztěžujte mu proto jeho úlohu multitaskingem, který je stejně k ničemu. 

Raději se vždy soustřeďte na jeden úkol a udělejte ho pořádně. Jinak se také může stát, že nevědomky svůj mozek někomu odkážete.



Sdílení 

Naučte se pravidlům,
abyste je mohli správně porušovat.

Dalajlama

Je rozumné brát do hrsti rozum, ne žádnou část tohoto webu. © BRAINCUBE