ZPĚT NA WEB BLOG ZPĚT

Blog
Žhavé závity Doba čtení 5 minut

Fet ve vaší peněžence: každý jsme trochu Vlk z Wall Street

Přidáno 20. 12. 2016

Film Vlk z Wall Street je plný nezřízených party, které pořádali burzovní makléři po každém úspěšném dni, kdy vydělali miliony dolarů. Kokain, desítky prostitutek nebo házení živého trpaslíka na terč byly hlavními lákadly. Možná si říkáte, že je to zvěrstvo a takhle byste se nikdy nechovali. Peníze vás ale mohou opít stejně jako alkohol. 

Jakmile byste se ocitli v situaci, kdy jste za den vydělali to, co jiní za rok, možná by se váš pohled na věc diametrálně změnil. Peníze totiž mění lidskou mysl - a to třeba i ty ze hry Monopoly.

Ať už jezdíte v Lamborghini nebo v tramvaji, peníze jsou jako droga a jsou chvíle, kdy se o penězích iracionálně rozhoduje každý. A zase v tom mají prsty šedé buňky.

Proč odmítáme peníze zdarma

The ultimatum game se jmenuje experiment, který zahrnuje dva dobrovolníky. Jeden z nich dostane sumu peněz, kterou má rozdělit na dvě části. Jednu část poté nabídne druhé osobě. Pokud druhá strana nabídku akceptuje, oba dostanou peníze podle zvoleného poměru. V případě odmítnutí nedostane nikdo nic.

Promozkoumejme to. Představte si, že je ve hře 1 000 Kč a protihráč vám nabídne 100 Kč a zbytek si chce nechat. Pokud přijmete, máte 100 Kč, pokud odmítnete, nemáte nic. Kdybyste se měli rozhodovat bez emocí, čistě podle teorie her, rozhodnutí je jasné, měli byste nabídku přijmout. 

Teorie her je disciplínou aplikované matematiky a používá se při řešení rozhodovacích situací. Pomocí matematického modelu se snaží najít nejlepší možné řešení pro všechny účastníky konfliktní situace.

V roce 1944 teorii her poprvé prezentovali matematik John Von Neumann a ekonom Oskar Morgenstern v knize Theory of Games and Economic Behaviour.

Vysvětlujte to ale svému mozku, který řeší těch 900 Kč v rukou protihráče. B-) 

Když dobrovolníci dostali nabídku, kterou jejich mozek vyhodnotil jako neférovou, většinou odmítli, jenom aby “potrestali” druhou stranu. Jak byste se v podobné situaci zachovali vy? B)

Mozek si prostě dělá, co chce

Harvardští vědci zjistili, že když se rozhodujeme o penězích, aktivuje se část mozku zvaná dorzolaterální prefrontální kůra. Stejnou část mozku používáme při řešení problémů.

V momentě, kdy dostaneme nabídku, která se nám zdá nevýhodná, aktivuje se část mozku, kde cítíme třeba i úzkost, bolest a hlad. To vede k tomu, že někdy odmítneme i nabídku, která je jednoznačně výhodná, ale emočně na nás působí negativně. 100 Kč je lepší než nic, ale pocit 900 Kč v kapse protihráče zkrátka nepřekousneme.

Proto doporučujeme, vyčistěte si hlavu, když vyjednáváte o financích. Dejte emoce stranou. Rozumíme, že to jde mnohdy těžko, ale zkuste třeba platit hotově. Další rady, jak si nenechat zamotat hlavu penězi, najdete v knize Mind over Money od britské psycholožky Claudie Hammond.  

Umíme posoudit hodnotu slevy?

Při rozhodování o koupi (ať už spotřebního zboží nebo čehokoliv jiného) bychom měli vždy posoudit všechny možné alternativy.

Představme si to na příkladu. Vybíráte si mezi špičkovými reproduktory Pioneer za 1 000 dolarů (přibližně 25 000 Kč) a méně výkonnými od Sony za 700 dolarů (asi 17 500 Kč).

Stojí oněch 300 dolarů (7 500 Kč) za rozdíl v kvalitě? Co uděláte s ušetřenými 300 dolary, pokud zvolíte levnější variantu? Na tyto otázky byste si měli odpovědět, když posuzujete tzv. opportunity cost. 

Opportunity cost neboli náklady obětované příležitosti je základní makroekonomický pojem. Vyjadřuje hodnotu nejhodnotnější činnosti či majetku, které se vzdáváme ve prospěch jiné.

Například koupíte-li si auto, vzdáváte se na čas možnosti koupit si byt, nebo jdete-li do kina, vzdáváte se možnosti pracovat přesčas z domu a vydělávat peníze.

Možná vám vrtá hlavou, proč jsme zvolili zvláštní příklad s reproduktory. Nejedná se o reklamu, ale o experiment behaviorálního ekonoma a psychologa Dana Arielyho.

V jeho experimentu si totiž většina zvolila kvalitu v podobě reproduktorů za 1 000 dolarů od Pioneeru. Jakmile se ale volba změnila na reproduktory Pioneer za 1 000 dolarů vs. reproduktory Sony a sbírku CD za 300 dolarů (reproduktory za 700 dolarů + CDčka za 300 dolarů = 1 000 dolarů), najednou bylo vše jinak. Zákazníci hromadně kupovali reproduktory Sony.

Když si totiž zákazníci mohli pod ušetřenými 300 dolary představit sbírku CD, měli jasno. Fakt, že předtím si se svými 300 dolary mohli dělat, co chtěli (třeba nakoupit CD jinde a možná levněji), byl vedlejší. 

Jestli vás psychologie peněz zajímá více, je v tomto oboru jen málo povolanějších osob, než je Dan Ariely. Přečtěte si třeba jeho knihu Jak drahé je zdarma, nebo si pročtěte jeho blog. 

To, že lidé málokdy dokážou opportunity cost dostatečně posoudit, dokazuje i další Arielyho zkušenost z obchodu s automobily Toyota. Když se lidí ptal, čeho se vzdávají tím, že si kupují novou Toyotu, zaskočení zákazníci nebyli schopni odpovědět. Po naléhání se zmohli pouze na odpověď typu "nekoupím si Hondu".

Jejich vnímání peněz bylo už natolik semknuté s faktem, že si tady a teď kupují auto, že nebyli schopni uvažovat jinak. Nikdo neřekl, že by si za peníze mohl koupit 4 dovolené, zahradní domek nebo 5 notebooků.

Máme rádi vysoká čísla

V dalším experimentu profesor ekonomie Armin Falk dokázal, že nám nejde o hodnotu a o to, co si reálně za peníze můžeme koupit. Mozku se prostě líbí vysoká čísla. Dobrovolníci dostali za drobné úkony na počítači “výplatu” a následně ji mohli utratit za produkty v katalogu. Někteří dostali o 50 % vyšší odměnu, ale zároveň pro ně platily o 50 % vyšší ceny v katalogu.

Co myslíte, že na to řekl mozek? Na magnetické rezonanci vyšlo najevo, že přestože reálná hodnota výplaty byla u všech stejná, u těch, kteří pracovali s o 50 % vyššími hodnotami, bylo centrum odměn v mozku mnohem aktivnější.

Díky účinku absolutních čísel na lidský mozek vznikl i termín money illusion - peněžní iluze. Tento koncept ekonomické teorie poukazuje na fakt, že lidé například oceňují vyšší nominální nárůst mezd oproti tomu reálnému.

Pokud vzrostou platy o 5 % a inflace o 4 %, budou lidé šťastnější než při růstu mezd o 3 % při 1% inflaci. Přitom je jasné, že ve druhém případě bude reálná hodnota vydělaných peněz vyšší.  

Neutrácejte za léky, vyléčí vás peníze samotné

Další experiment, který provedli vědci z univerzity v americké Minessotě ukázal, že lidé, kteří počítají peníze a následně ponoří ruce do horké vody, cítí menší bolest, než ti, kteří předtím měli vyčíslit své nedávné útraty. To, že finanční starosti mohou zvýšit i riziko psychických onemocnění asi ani nemusíme zmiňovat. B)

Zajímavý je i pozitivní psychologický účinek peněz. Přítomnost dostatečného balíku peněz v kapse dělá emočně silnějšími a dokonce se cítíme oblíbenějšími.

Peníze jsou zkrátka droga a fungují tak i na váš mozek. Vlk z Wall Street zkoušel ve filmu více druhů drog, ale asi všichni tušíme, která pro něj byla ta nejopojnější, a kterou si dopřával nejradši. Máte to stejně?




Sdílení 

Naučte se pravidlům,
abyste je mohli správně porušovat.

Dalajlama

Je rozumné brát do hrsti rozum, ne žádnou část tohoto webu. © BRAINCUBE