ZPĚT NA WEB BLOG ZPĚT

Blog
Mozkovna Doba čtení 3 minuty

Had chce utéct, tygr zuří. Neocortex je ale drží na uzdě

Přidáno 30. 05. 2017

Náš mozek se skládá ze tří částí a bylo by fajn, kdyby dominantní byla ta, kterou máme větší než kterýkoliv jiný živočich na světě. Ale bohužel ji občas převálcuje jiná. Tu máme společnou s hadem či tygrem.

Co bylo dřív: had, nebo tygr?

Asi se ptáte, proč zrovna tahle dvě zvířata. Může za to neurovědec Paul D. MacLean, který v roce 1960 přišel s teorií trojjedinosti mozku (triune brain), podle které máme:

  • hadí (plazí) mozek,
  • tygří mozek
  • a šedou kůru mozkovou  – neocortex.

MacLean teorii podrobně rozebral o 30 let později v knize The Triune Brain In Evolution.

Mozek se podle MacLeanovy teorie v průběhu vývoje zvětšoval a nabalovaly se další části. Ty původní ale zůstaly aktivní, a tak u moderního člověka fungují současně. Tou nejstarší je tzv. hadí mozek, kterému se říká také amygdala.

Proč hadí nebo plazí mozek? Říkáme mu tak, protože jej měli už nejstarší plazi na zemi – dinosauři. Amygdala je část mozku, která má na starosti základní zvířecí instinkt a reaguje na podněty z okolí okamžitě – „bojuj nebo uteč“ , pamatujete? B-). 

Postupem času se mozek vyvíjel a vznikl tzv. limbický systém– tygří mozek. Díky němu pociťujeme emoce, jako je rozčílení, strach, smutek, radost, překvapení i znechucení. 

Limbický systém je seskupení částí koncového mozku, mezimozku a středního mozku. Nejedná se tak o samostatný systém. Kromě emocí se stará například také o dlouhodobou paměť nebo čich.

Představte si, že plavete v moři a najednou pod sebou spatříte tmavou siluetu. V první chvíli reaguje hadí mozek – ucuknete a začnete plavat pryč. Díky tygřímu mozku jste překvapení a cítíte strach. Pak si ale rychle uvědomíte, že to byl jen stín z prolétajícího letadla nad vámi. To se přiloudala vaše šedá kůra mozková a celou situaci zanalyzovala. B-)


Neocortex: "myslím pomalu, tedy jsem"

Neocortex zjistil, že široko daleko žádný žralok není. Trvalo mu to však nejdéle. Kdyby to nebyl stín, ale šel by po vás skutečný žralok, byli byste jeho večeří, než by se neocortex rozmyslel.

Hadí mozek vám ale dal šanci na přežití. Ve chvíli, kdy jste si uvědomili, že šlo o stín, jste se uklidnili, ale srdce už vám div neprotrhlo hrudní koš, tep atakoval hranici vašeho IQ a pro samý adrenalin v žilách skoro nezbylo místo pro krev.

Neocortex nebo také mozková kůra či neopallium tvoří plášť velkého mozku a zároveň tvoří jeho největší část. Jeho plocha je zvrásněná záhyby, které zvětšují funkční plochu. U člověka je průměrně 2 000 cm čtverečních.  Proto nám to tak zapaluje B-).

Proto jsou potřeba všechny části, které nás chrání. Když na nás z lesa vyskočí medvěd, není čas přemýšlet o tom, kde se tady tak najednou vzal, že je to fajn, protože medvědi jsou ohrožení, nebo že by z něj byl pěkný kožich. V danou chvíli prostě musíte vzít nohy na ramena.


Nejsme ovce

Neocortex nás odlišuje od zvířat. Můžeme plánovat, přemýšlet v souvislostech, dorozumívat se jazykem, představovat si abstraktní věci a mnoho dalšího. Neocortex nám také dává takřka neomezené možnosti učení.

Nejsme ale jediní, kteří mají neocortex. Například šimpanzi, přestože jinak se naše DNA shoduje z 98,8 procent, jej ale mají výrazně menší. K velkému rozvoji šedé kůry nám pomohla především řeč.

Zajímavostí je, že právě proto, že neocortex je v lidském mozku velmi rozvinutý a dominantní, znamená to, že se bez něj neobejdeme. Myš bez necortexu by se chovala velmi podobně. Člověk bez šedé kůry by se choval asi jako pampeliška B-).

Existují teorie, podle kterých je u každého člověka dominantní jiná část mozku. U některých to může být právě pudový hadí mozek, u jiných emoční limbický systém. Potvrzené tyto teorie nejsou, ale když se podíváte na film Volný pád, ve kterém se Michael Douglas vytočený dopravní zácpu začne chovat naprosto nekontrolovatelně, zjistíte, že na nich možná něco bude B-).


Spolupracují spolu

Přestože je neocortex dominantní, lidský mozek potřebuje všechny své části. A proto spolu také úzce spolupracují. A spolupráce probíhá jak směrem od hadího mozku přes tygří k neocortexu, tak opačně. Schválně si představte citron, tvoří se vám více slin a cítíte v puse tu kyselou chuť? To limbický systém pracuje s informacemi z neocortexu, přestože žádný citron v puse nemáte.

Chyby v komunikaci mezi třemi částmi se pak mohou projevit patologickým chováním, například schizofrenií. Lidé se také učí způsoby, jak ovládat projevy svého hadího mozku. Ale to jde jen velmi těžko, protože pudy zkrátka potřebujeme k přežití.

A co vy? Pouštíte často ke slovu tygra a hada nebo má vaše šedá kůra všechno pevně pod kontrolou? B-)



Sdílení 

Naučte se pravidlům,
abyste je mohli správně porušovat.

Dalajlama

Je rozumné brát do hrsti rozum, ne žádnou část tohoto webu. © BRAINCUBE