ZPĚT NA WEB BLOG ZPĚT

Blog
Mozkovna Doba čtení 9 minut

Jak jednoduchá je rovnice úspěchu?

Přidáno 12. 07. 2016

Odpověď na základní otázku života a vesmíru je 42. Tedy podle knihy Stopařův průvodce po Galaxii. Odpovědí na to, jak dosáhnout úspěchu, je ale 10 000. Hodin. Alespoň to tvrdí psycholog K. Anders Ericsson. 

Švédský psycholog K. Anders Ericsson se v roce 1993 spojil se dvěma profesory z berlínské Akademie múzických umění. Vrtalo mu totiž hlavou, co mají společného nadějní studenti.

S kolegy proto roztřídili všechny houslisty z akademie do tří skupin:

  1. skupinou byli skvělí studenti s vyhlídkou na to, že z nich budou sólisté.
  2. skupinou byli prostě jenom dobří houslisté.
  3. skupinu tvořili studenti, kteří nejspíš skončí jako učitelé hudby.

Výzkum byl poměrně jednoduchý. Ericsson se všech houslistů zeptal, kolik přibližně odcvičili hodin od chvíle, kdy vzali poprvé do ruky smyčec. 

Za úspěchem stojí hodiny dřiny

Sečteno podtrženo, ve třetí skupině to bylo zhruba 4 000 hodin, ve druhé to bylo dvakrát tolik a v první ještě o něco víc. Mladí virtuózové odehráli za svůj život přibližně 10 000 hodin.

Ericsson svůj experiment zopakoval ještě s klavíristy a dospěl ke stejnému závěru. Po něm i mnozí další výzkumníci. Jednoho z nich, neurologa Daniela Levitina, cituje ve své knize Mimo řadu i spisovatel Malcolm Gladwell: Zdá se, že mozku trvá nejméně deset tisíc hodin, než vstřebá vše, co ke skutečnému mistrovství potřebuje.

Gladwell to shrnuje jednoduše, ale výstižně: “Žádný mistr nezačal trénovat, až když byl dobrý. Dobrý byl, protože začal trénovat.”

Ha! A co Mozart?!

Vyvstal vám teď na mysli Mozart a další geniální děti? Na ně se přeci pravidlo 10 000 hodin nemůže vztahovat. Podobně se zamyslel i psycholog Michael Howe v knize Genius Explained.

Došel k tomu, že Mozartova raná díla nebyla nic moc. Vlastně se většinou jednalo jen o aranžmá cizích děl. Zajímavé věci začal tvořit až v 21 letech. Tehdy už měl za sebou mnohem víc než 10 000 hodin komponování, takže se dá vlastně tvrdit, že byl opožděný. 

Odvážné tvrzení o Mozartově opožděnosti uvádí například hudební kritik a držitel Pulitzerovy ceny Harold Schonberg.

Úspěšný může být každý, když se snaží...

Ericsson tvrdí, že na talentu nezáleží. Rovnice k dosažení úspěchu by tak podle něj mohla vypadat zhruba takto:

Úspěch = 10 000*dřina + troška talentu

Taková rovnice je velmi optimistická. Naznačuje totiž, že úspěšný může být každý. Pokud se dnes rozhodnete, že se chcete stát největším žijícím malířem nebo tenistou, prosím. Začněte hned trénovat a přibližně za deset let voilá.

...nebo ne?

Teď ale vezměme rozum do hrsti. Takto to většinou nefunguje. Naznačuje to už Malcolm Gladwell, podle kterého by rovnice úspěchu mohla vypadat spíš nějak takto:

Úspěch = 10 000*dřina + troška talentu + hodně příležitostí

Příležitostí může být správné datum narození, setkání s lovcem talentů nebo prostě jenom možnost věnovat se svému snu naplno. Ano, finanční situace rodičů může udělat hodně.

Jedním z největších kritiků pravidla 10 000 hodin je psycholog a novinář Daniel Goleman. V Ericssonově rovnici mu chybí zejména zpětná vazba. Když totiž budete 10 000 hodin trénovat za zavřenými dveřmi, je dost dobře možné, že budete 10 000 hodin opakovat stejné chyby. 

Má pravdu Ericsson nebo Goleman?

Pravda bude nejspíš zase někde uprostřed. Jako vždy B-)

Pokud se chcete stát mistrem v jakémkoli oboru, nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě času, kterou svému snu věnujete.

Je proto rozumné nehonit hodiny, ale raději kouče, mentory a esa v oboru. Snažte se svůj čas trávit s nimi. A chtějte od nich zpětnou vazbu. Jedině tak se posunete dál a časem dosáhnete mistrovství.

 



Sdílení 

Naučte se pravidlům,
abyste je mohli správně porušovat.

Dalajlama

Je rozumné brát do hrsti rozum, ne žádnou část tohoto webu. © BRAINCUBE