ZPĚT NA WEB BLOG ZPĚT

Blog
Mozkovna Doba čtení 10 minut

Když víte, co je důležité, okolí vás tak lehce neovlivní

Přidáno 05. 04. 2016

Máte hlad. Jdete zkontrolovat obsah ledničky. Je tam jogurt, mrkev a šunka. Vezmete šunku, obložíte si s ní chleba a večeře je vyřešená. Opravdu jste ale chtěli chleba se šunkou? Co kdyby byla v lednici pizza? Asi už víte, kam tím míříme…



Faktem je, že se vůbec nemusíme bavit o imaginární pizze. S drcenými rajčaty dozrálými na slunci, tenounkými plátky parmské šunky a právě utrženou bazalkou. Pokud totiž čtete tento blog, máte připojení k internetu a mohli jste si k večeři objednat libovolné jídlo až do domu. Pizzu, sushi nebo třeba pečená žebra. Také jste mohli vyrazit do restaurace nebo na nákup.

Ale vy jste to neudělali. Spokojili jste se se šunkou a kdybychom vám nevyjmenovali všechny ostatní možnosti, vnímali byste ji jako skvělou volbu. Teď ale máte chuť na pizzu, že?

Ovládáme vlastní rozhodnutí?

Na to se ptá behaviorální ekonom Dan Ariely ve své stejnojmenné přednášce. S odpovědí vás nebudeme napínat. “Hodně našich rozhodnutí nám nepatří,” říká Ariely. Pojďme nasazené brouky z hlavy vyhnat.

Ariely vzal reklamu na předplatné časopisu The Economist a ukázal ji 100 studentům z MIT s otázkou, kterou možnost by si zvolili.

Na výběr měli on-line předplatné za 59 dolarů, předplatné tištěného časopisu za 125 dolarů nebo kombinaci obojího také za 125 dolarů.

84 % studentů zvolilo třetí možnost. První si vybralo 16 % z nich a druhou nikdo.

Economist - předplatné 1

Takový výsledek jistě nikoho nepřekvapí. Zajímavá je však druhá část experimentu. Pokud není možnost předplatného tištěného časopisu za 125 dolarů pro nikoho zajímavá, bylo by logické ji odstranit. Ariely to zkusil a upravenou reklamu dal jiným 100 studentům MIT. 

Economist - předplatné 2

Výsledkem je, že se poměr výrazně obrátil ve prospěch první možnosti.

Ukázalo se tak, že prostřední možnost byla sice zbytečná z hlediska nabídky, ale ve skutečnosti pomáhala lidem s rozhodnutím, co vlastně chtějí. V porovnání s druhou možností totiž byla třetí velmi výhodná.

Chytré!

Princip porovnávání funguje i jinde. Když půjdete na párty s poněkud ošklivější kamarádkou nebo hloupějším kamarádem, budete za hvězdu. Když vyrazíte sami, budete to mít těžší.

Bohužel, i tento fakt vědci potvrdili. Drew Walker a Edward Vul z univerzity v San Diegu vyzkoumali, že ve skupině každý vypadá krásnější. Potvrdili tak efekt roztleskávaček svůdníka Barneyho ze seriálu Jak jsem poznal vaši matku.

Nenechte se paralyzovat

Nyní se vraťme zpátky k lednici. Kromě šunky, kterou jste si vybrali, tam byl i jogurt. Naše otázka zní - jak jste si ho vybrali mezi stovkami jiných jogurtů v obchodě? Pokud totiž máme na výběr z příliš mnoha možností, jde nám hlava kolem a neumíme se rozhodnout. Psychologové tomuto jevu říkají rozhodovací paralýza.

Rozhodovací paralýza se vyznačuje tím, že jednotlivé možnosti nejde dost dobře porovnat, což nás rozčiluje. Rozhodování proto odkládáme a máme tendenci zvolit takovou možnost, která jde později změnit.

Jogurt je maličkost, ale rozhodovací paralýza při jeho výběru funguje stejně jako v případě výběru nového auta nebo životního partnera. Pomoc v boji nabízí výsledky výzkumu vědců z Kolumbijské univerzity v čele s Tobiasaem Teichertem. Jeho tým zjistil, že odložení rozhodnutí o 50 až 100 milisekund pomůže mozku zaměřit se na nejdůležitější informace a zablokovat rušivé faktory.

2 za cenu 1! K nákupu dárek! Jen dnes doprava zdarma!

Všechny tyto lákavé nabídky nám mají pomoci překlenout rozhodovací paralýzu. Nádech, výdech. Opravdu ale potřebujete či chcete dvě sady nožů? Nebo nové tričko jenom proto, že k němu dostanete kulicha zdarma?

Vezměte do hrsti nejprve rozum, pak až peněženku B-)

Příště se tedy v obchodě zhluboka nadechněte, zaměřte se na to, co je pro vás u jogurtu důležité a nenakupujte (a nedělejte životní rozhodnutí) bezhlavě.



Sdílení 

Naučte se pravidlům,
abyste je mohli správně porušovat.

Dalajlama

Je rozumné brát do hrsti rozum, ne žádnou část tohoto webu. © BRAINCUBE