ZPĚT NA WEB BLOG ZPĚT

Blog
Experimenty s realitou Doba čtení 4 minuty

Nemáte rádi autority? Kecy! Do řady!

Přidáno 07. 03. 2017

Sedni si rovně. Vypněte v sále mobily. Pane řidiči, předložte doklady! Nikdo nemiluje poslouchání rozkazů, ale každý to více či méně dělá. Je ale lidskou přirozeností poslouchat i rozkazy, které odporují morálním či etickým hodnotám?

Když se řekne autorita, někdo si vybaví rodiče, někdo policistu, jiný zase svého šéfa. S autoritami se setkáváme každý den. A když máme policistovi předložit doklady, nebo šéfovi prezentovat výsledky své práce, většinou ani nezapojujeme šedou kůru a automaticky poslechneme.

Představme si ale, že vám šéf řekl, ať vystavíte falešnou fakturu nebo předáte úplatek.

Rozum a morálka velí dát od toho ruce pryč. Ale….

Svou práci děláte dobře a je slušně placená. Doma máte rodinu a děti, které jsou závislé na těchto penězích. A šéf vám řekne, že pokud to neuděláte, najde někoho jiného a vy si můžete hledat nové místo. Rozhodování už není tak jednoduché a možná nekalý požadavek splníte, že?

A teď ještě jinak.

Představte si, že by po vás šéf chtěl, abyste vyhladili židovskou populaci, jinak vás nechá popravit...

Jsou pachatelé Holokaustu obhajitelní?

Hitler nezavraždil miliony Židů v koncentračních táborech sám. Přestože je označován za jednoho z největších masových vrahů všech dob, on sám si ruce neušpinil. Dělali to za něj jiní. Takoví, kteří poslušně plnili jeho rozkazy. Kdo je tedy vlastně viník?

Poslušnost vyjadřuje určité lidské chování, konkrétně stav podřízení se, vykonávání rozkazů. Je to sociální tlak, zpravidla ze strany autority, který způsobuje, že se člověk v dané situaci chová jinak, než by mu bylo přirozené.

Jedním z těch, kteří Hitlerovy rozkazy vykonávali, byl i Adolf Eichmann, který byl v roce 1962 popraven za podílení se na organizaci holokaustu.

Eichmann měl na starosti logistiku. Chladnokrevně plánoval zatýkání osob, transport do táborů a následné popravy. Přesto se u soudu v roce 1961 Adolf Eichmann divil nenávisti ze strany Židů. „Rozkazy byly pro mne tou nejvyšší věcí v životě a musel jsem je dodržovat bez otázek," řekl tehdy. Také vám to hlava nebere?

Eichmanna nepovažovali za příliš bystrého. Agenti Mosadu, kteří jej zadrželi v Argentině v roce 1960 na autobusové zastávce, prý nemohli uvěřit, že právě zadrželi jednoho z nejvyšších nacistických důstojníků.

6 různých psychologů, kteří Eichmanna vyšetřovali, deklarovalo, že to byl obyčejný vyrovnaný člověk s obyčejným rodinným životem. V později zveřejněném dopise izraleskému prezidentovi Ben-zvimu sám Eichmann napsal, že se necítí být vinným, že nepatřil mezi zodpovědné lídry, ale byl pouhým nástrojem v jejich rukou.

Je možné, že propracovaná organizace hromadné rasové čistky pocházela od člověka, který by za jiné situace žil naprosto spořádaným životem a byl vzorným otcem od rodiny? Donutila ho k tomu situace nebo rozkazy?

Jsou Němci poslušnější než jiné národy?

Odpověď na tuto otázku hledal americký psycholog Stanley Milgram. Zkoumal, jestli jsou Němci odlišní (někteří historici vysvětlovali holokaust tím, že Němci mají větší sklon ke slepé poslušnosti rozkazů než jiné národy), nebo mohlo k holokaustu za určitých podmínek dojít v každém státě. Výsledky jeho výzkumů jsou poměrně znepokojivé.

Ve svém experimentu se Milgram pokusil vysvětlit chování lidí pod vlivem autority a chtěl tak objasnit mimo jiné psychologické příčiny holokaustu.

Experiment na Univerzitě v Yale podstoupili lidé na základě inzerátu z novin, hledajícího dobrovolníky pro pokus týkající se učení. Inzerát sliboval za účast 4 dolary. Účastníci byli rozlosovaní do dvojic "učitel"-"žák", roli žáka však vždy hrál jeden z experimentujících vědců. Žák byl v jiné místnosti než učitel, byl připoután ke křeslu a měl odpovídat na otázky.

Milgramův tým učitelům řekl, že zkoumají vliv bolesti na učení a při špatné odpovědi mají žákovi udělit trest v podobě elektrického šoku. Učitelé byli v místnosti s mikrofonem a reproduktorem (na žáka tedy neviděli) a měli k dispozici 30 tlačítek od 15 V - lehký šok, až po 450 V - těžká rána.

Žák-experimentátor nebyl ve skutečnosti připojen k proudu, ale s přibývající intenzitou začal vždy předstírat čím dál větší bolest. Při 180 V už sténal, že bolest nemůže vydržet a od 330 V bylo slyšet pouze ticho. Experimentátoři však učitele stále povzbuzovali, aby v trestání pokračovali, protože mlčení je považováno za špatnou odpověď.

Výsledek?

Všichni účastníci došli až k 300 V a 63 % z nich až na konec stupnice, přestože se podle svých slov obávali, že by žák mohl zemřít. Experiment byl posléze několikrát opakován s podobnými výsledky, naposledy v roce 2009.

Možná si říkáte, že vy byste se zachovali morálně. Zamyslete se, co to ale vlastně znamená? A umíte poznat, které rozkazy jsou morální, a které ne?

Maminka a pan režisér mají vždycky pravdu, ale…

Nejprve je třeba si říct, že amorální a nemorální jsou dvě různá slova. Pokud jste si toho vědomi, následující rámeček přeskočte, pokud ne, nechte si pár vět v boxu projít šedými buňkami.

Amorální konání znamená činnost při absenci morálky - pokud někdo koná amorálně, koná tak nevědomky - např. nesvéprávní lidé ale i zvířata nebo počítače.

Nemorální chování je vědomé, takže nemorální je v naší společnosti například bankovní lupič nebo úředník přijímající úplatky.

Vraťme se ještě k Eichmannovi. Jeho chování bylo nemorální, protože se nedá pochybovat o tom, že věděl, jaké nesou jeho činy následky.

Pokud bychom však hypoteticky předpokládali, že Eichmann byl od svých 3 let vychováván v Hitlerjugend a vyvražďování Židů mu bylo předkládáno jako normální věc, jeho chování by bylo amorální.

V obou případech však poslouchal rozkazy, a pokud bereme v potaz, že byl naprosto normální člověk, zřejmě neměl příliš vysokou sociální inteligenci. I když asi byla vyšší než u Sheldona Coopera.

Sociální neboli emoční inteligence určuje míru lidské empatie, schopnosti komunikovat, spolupracovat a udržovat nekonfliktní vztahy. Lidé s vysokou sociální inteligencí jsou tak schopni lépe posoudit následky vykonání rozkazů a jsou  méně náchylní k případnému bezmyšlenkovitému uposlechnutí.

Netušíme, jaká byla míra sociální inteligence u Eichmanna. Ať byla jakákoliv, jeho činy se ospravedlnit nedají. Dají se však promozkoumat a poučit se z nich. Sociální inteligence se totiž dá na rozdíl od té vrozené naučit. Můžete se tak stát odolnějšími vůči nemorálním rozkazům. Tak do toho, nenechávejte svůj mozek spát a vzdělávejte se! 



Sdílení 

Naučte se pravidlům,
abyste je mohli správně porušovat.

Dalajlama

Je rozumné brát do hrsti rozum, ne žádnou část tohoto webu. © BRAINCUBE