ZPĚT NA WEB BLOG ZPĚT

Blog
Mozkovna Doba čtení 7 minut

Pamatujete si, co se stalo zítra?

Přidáno 20. 09. 2016

"Prosím tě, skoč se mi podívat do zítra, jaké bude počasí. Nevím, v čem mám jít do práce."

Zamyslete se a určitě vymyslíte 1 000 a 1 výhodu fyzického cestování v čase. Bohužel si na něj asi budeme muset ještě chvíli počkat. Ale zbystřete - mentální cestování v čase je možné už teď.

Představte si svou zítřejší cestu do práce.

Podařilo se?

Gratulujeme, právě jste cestovali do budoucnosti. B-)

Ať už jste si představili zdlouhavou jízdu autobusem, cestu na kole nebo jste spěchali v autě a porušovali jeden předpis za druhým, využívali jste autobiografickou paměť.

Autobiografická paměť má dvě části: 

  • Epizodickou paměť. To jsou osobní zkušenosti s objekty, osobami a událostmi v určitý čas a na určitém místě.
  • Sémantickou paměť. Tam jsou uložená obecná fakta a naše znalosti o světě.

Teď se vám trochu podíváme do hlavy. Spěchání a porušování předpisů jste si nepředstavili, že? Pokud si má mozek vybavit negativní průběh budoucnosti, zabere mu to více času. Je tedy pravděpodobnější, že vám naservíruje líbivější představu.

Být úspěšný v představách je tak (překvapivě) mnohem jednodušší (a pravděpodobnější) než v reálném světě. B-) 


Bez minulosti nemáme budoucnost

Víte, že když si představujete budoucnost, vlastně skládáte dohromady střípky z minulosti? Kdybyste totiž nikdy do práce necestovali, těžko by si váš mozek maloval, jaké to asi je.

Na propojení mezi pamětí a představami budoucnosti v roce 1985 poprvé poukázal kanadský neurovědec Endel Tulving ve své práci Memory and consciousness. Tulving vyšetřoval pacienta známého jako N.N., který následkem dopravní nehody utrpěl vážné poranění hlavy, přesněji hipokampu, a zcela přišel o krátkodobou paměť.

Hipokampus je součástí velkého mozku a je uložen v obou spánkových lalocích. Je to stěžejní část mozku při formování paměti, proto při jeho poškození má člověk problém vybavit si události z minulosti a tím pádem i z budoucnosti. 

N.N. věděl, jak vypadá socha Svobody, nebo jak si objednat oběd v restauraci. Nepamatoval si ale ani jednu událost ze svého života. A když jste se ho zeptali, co si dnes objednal k obědu, vaši otázku zapomněl během několika vteřin.

A právě z důvodu, že si nepamatoval jedinou činnost nebo událost ze svého života, nedokázal odpovědět na otázku, co bude dělat zítra. Svůj pocit při otázce popsal takto:

"Jako bych byl v prázdné místnosti a někdo mi řekl, ať si najdu židli.” Prostě mozkoprázdno. 

Pro mentální cestování časem se vžil pojem chronesthesia. Máte rádi přemýšlivé filmy? Tak se určitě podívejte na stejnojmenný novozélandský film. Můžete se spolehnout, že tolik brouků v hlavě jste ještě neměli.

 

Mozek si představuje a vzpomíná zároveň

Hlava vám to nebere? Abychom si představili budoucnost, náš mozek prostě potřebuje data, která může zpracovat. Proto jsou důležité vzpomínky, všeho moc ale škodí. Vzpomeňte si na hyperthymestický syndrom.

V roce 2010 Tulving se svými kolegy sehnal dobrovolníky, kteří si lehli pod fMRI skener a dostali jednoduchý úkol. Představit si sami sebe v minulosti, současnosti a v budoucnu.

Dopadlo to přesně tak, jak si váš mozek myslí. Při myšlenkách na budoucnost dobrovolníkům v hlavě šrotovaly úplně stejné závity jako při vzpomínání na minulost. 

Mentálně cestovat v čase mohou i zvířata. V roce 2007 zveřejnili vědci z Cambridgeské univerzity studii, ve které testovali sojky. Ty denně krmili ve třech budkách. V jedné ale méně. Sojky si po čase začaly do této budky ukládat jídlo, aby zde v budoucnu nehladověly.
Podle psychologa Stana Kleina nám totiž epizodická paměť pomáhá činit dobrá rozhodnutí na základě předchozích zkušeností.

 

Cestování časem přístupno od 4 let

Epizodická paměť (součást té autobiografické - naše osobní zkušenosti - vzpomínáte?), se začíná tvořit kolem čtvrtého roku života.

Dokazuje to pokus profesora psychologie Thomase Suddendorfa. Ukázal dětem od 3 do 4 let krabice s trojúhelníkovými zámky a trojúhelníkovými klíči. Poté děti dostaly čtvercové zámky a dostaly na výběr ze tří různých tvarů klíčů. Většina z 96 dětí vybrala správně ten čtvercový. Bez ohledu na věk.

V další části pokusu si ale děti od vědců vyslechly instrukce a pak si šly na 15 minut hrát. Teprve pak měly vybrat správný klíč. U 4letých dětí nedošlo ke změně. Tříletí prckové si ale se zámkem lámou hlavu doteď.  

Až si na nový rok budete dávat nějaké předsevzetí, promyslete jej. Ve studii psychologa Johannessena a spol. měly dvě skupiny studentů za úkol během dvou týdnů zlepšit své stravovací návyky. První skupině navíc vědci zadali, že si musí pojídání celozrnného pečiva a zeleniny představovat a přemýšlet, jak se budou cítit. Zkrátka si dietu nechali projít hlavou předtím, než ji pustí do žaludku. Přesně podle očekávání výzkumníků byla druhá skupina mnohem úspěšnější. V podstatě se dívali do budoucnosti, a tak s ní byli mnohem více spjatí a smíření.

 

Sem tam se vloudí chybička

Autobiografická paměť, jejíž částí je i ta epizodická, má rekonstrukční charakter. Dává dohromady fragmenty informací a skládá z nich ucelený příběh. Stejným způsobem probíhá i představování budoucnosti. Při představě něčeho, co jsme ještě nedělali, si pospojujeme kusy skládačky z předchozích zkušeností.

I při rekonstrukci ale může dojít k chybě. Proto si někteří z nás přikrášlují historky a někdo maluje růžovou budoucnost. B-)




Sdílení 

Naučte se pravidlům,
abyste je mohli správně porušovat.

Dalajlama

Je rozumné brát do hrsti rozum, ne žádnou část tohoto webu. © BRAINCUBE