ZPĚT NA WEB BLOG ZPĚT

Blog
Experimenty s realitou Doba čtení 4 minuty

Pravdu najdeš ve skupině

Přidáno 16. 05. 2017

Sedíte v zasedačce. Marketingové oddělení vám ukazuje nový reklamní spot a máte se k němu vyjádřit. Spot je příšerný. Všichni před vámi jej s nadšením vítají. Znejistíte? Jste přesvědčeni, že vždy, všude a všem řeknete svůj názor a že si za ním budete stát?  Opravdu? My bychom si tak jistí přece jen raději nebyli.

Dnes si posvítíme na experiment z padesátých let, který potvrdil, jak s námi odpovědi lidí ze skupiny před námi mohou zamávat. A to navíc v případě, kdy je správná odpověď zřejmá a navíc jediná správná. Jdeme na to :-)

V roce 1951 si Solomon Asch do svého experimentu pozval několik studentů, které rozdělil do skupin. Svůj projekt představil jako test zraku. Účastníci měli před sebou vždy jednu čáru jako vzor a měli ji porovnat se třemi vedlejšími čarami, které se lišily svou délkou. Nahlas přede všemi pak měli říct, která čára je správná. Jednoduchý oční test, zdá se, že?

Ale šlo o úplně něco jiného. Test konformity.

Konformita je přizpůsobení se převažujícím či dominantním názorům, požadavkům, normám skupiny či společnosti, v níž člověk žije, a potlačení projevů vlastních.

Jak už to tak bývá, ve skupině byl jen jeden člověk, který netušil, o jaký test se skutečně jedná. Navíc to bylo zařízeno tak, že měl odpovídat až mezi posledními. Ti před ním měli jasné instrukce, jak odpovídat. Ačkoliv byla na první pohled zřejmá správná odpověď, tak většina z nich měla odpovědět jednotně špatnou odpověď. Neměli se vyjadřovat k ostatním odpovědím ani nijak dávat najevo své emoce.

Ten poslední, neznalý skutečné podstaty testu, se u svých odpovědí většinou pěkně zapotil a nadměrně gestikuloval.

Všichni to říkají, tak to musí být pravda

Pro srovnání, v pokusné skupině, která odpovídala sama za sebe, neudělalo 35 ze 37 účastníků žádnou chybu. Vlivem skupinového tlaku však chybně odpovědělo 74 % z nich.

Vrtá vám hlavou, jestli se opravdu tak lehce nechají lidé ovlivnit? Trochu vás uklidníme. Chybné odpovědi pod tlakem skupiny padaly jen v případě, že všichni ve skupině odpovídali špatně a jednotně. V okamžiku, kdy měli někteří povolenou i správnou odpověď, procento správných odpovědí u testovaných osob narostlo.

Většina zúčastněných později v rozhovoru s Aschem řekla, že nevěřili odpovědím spolupracovníků, ale odpověli tak proto, že nechtěli být považováni za "divné". Pouze několik řeklo, že spíše věřili skupině.

Říkáte si, že jeden test nemůže dokazovat naši snadnou ovlivnitelnost. Omyl. Podobných testů bylo více. Připomeňme si Milgramův test poslušnosti vůči autoritě, jehož výsledky byly opravdu šokující. V testu lidi popřeli své vlastní svědomí a jednali dle příkazů autorit. Přestali cítit za svá rozhodnutí odpovědnost. Tu cítili jen k autoritě.

U Asche ale žádná autorita nebyla. Co tedy motivovalo k chybné odpovědi?

Skupino, má lásko

Morton Deutsch a Herold Gerald uvádějí dva hlavní motivy pro špatnou odpověď. Jedním z nich je udržet si oblíbenost ve skupině, nejít sám proti zdi. Druhým motivem je zvýšit pravděpodobnost, že odpovíme v nejisté situaci správně. 

Nejistota může být nejsilnějším motivem vedoucím ke konformitě. Kdo se cítí nejistý a "neví",  má tendenci přimknout k většině nebo k nějaké skupině, aby tak ve svém životě získal alespoň nějakou orientaci a vzor pro své jednání. 

Vzpomínáte si na Chcete být milionářem? Konformitu zde vlastně využívá  i "nápověda v publika". Bylo jen na soutěžícím, zda se přidá na stranu většiny nebo se rozhodne sám svým úsudkem.

Podívejme se také do přírody. U tetřevů viditelně funguje konformní chování při výběru samečka. Samičky potlačují svůj instinkt a volí toho samce, který má kolem sebe hodně samiček. Dělají to tak všichni, tak to musí být správné. Samičky  nechávají místo sebe rozhodnout ostatní.

Všichni to viděli, tak já taky

Možná si teď říkáte, že většina účastníků v Aschově testu věděla, o co jde. Mohla jakkoliv ovlivnit ty, kteří o tom neměli páru. Tak pro vás máme další experiment.

Zabrouzdejme ještě dál, do roku 1936, k experimentu Muzafera Sherifa. Šlo o trochu něco jiného, ale podstata je stejná. V testu byli všichni účastnici zavření do temné místnosti a měli sledovat jediný světelný bod ve vzdálenosti 4,5 metru. Jejich úkolem bylo odhadnout, o jakou vzdálenost se světlo pohnulo. Ve skutečnosti se nepohnulo, domnělý pohyb byl způsoben vizuální iluzí. Odhady lidí se zpočátku výrazně lišily, ale postupně se lidé začali shodovat a přiklánět k většinovým názorům. 

Iluze pohybu, autokinetický efekt, se odehrává při naprosté absenci pohybu. Když v tmavém prostředí sledujeme jediný světelný body, po čase začneme mít pocit, že průběžně mění svou pozici. Efekt zmizí, pokud máme možnost srovnání pozice bodu s jiným objektem.

Zdánlivý pohyb osamoceného světelného bodu vnímají často při nočním letu piloti. Velmi často je tento jev spojován se "zaručenými" zprávami o UFO. B-)

Věřit si a nemoralizovat

Ať chceme nebo ne, svůj souhlas se skupinou i navzdory vlastním názorům, občas dáme všichni. Někdo často, někdo občas. Záleží, jak dalece trpíme v dané chvíli pocity méněcennosti, nízkou sebedůvěrou nebo jak dalece jsme závislí na vztazích s okolím. Podle Kreche a Crutchfielda se konformní jedinci vyznačují i výrazným vynášením soudů či vyšší moralizací konkrétních situací.

Nonkonformní jedinec se naopak projevuje inteligencí, racionálním uvažováním, nezávislostí úsudku a chování. Může být vedoucím skupiny, ale nemusí se s ní zcela ztotožňovat.

Ale to stejně není vše. Tyto vlastnosti nás nepředurčují k tomu odolat masovým hnutím. Konformita je možná podceňovaná a málo prozkoumaná stránka člověka a společnosti, která může být klíčovým faktorem rozhodujícím o výsledcích dějinných událostí.  Jak jinak si vysvětlit nástup nacismu v Německu či komunismu u nás? Vždyť pokaždé v historii se postupně velká část elity rozhodla uvěřit a nechala se strhnout pro nějakou ideologii.

Napadá vás něco z dnešní doby, co by mohlo být příkladem pro konformitu? Napište nám svůj názor na náš Facebook.

Nepropadejte z našeho závěru  v zoufalství. Konformitě občas odolat nelze. Takže až budou všichni vaši kamarádi tvrdit, že dnes mají chuť sledovat hokej u piva a vy zrovna máte chuť na lehký letní salátek u televizního seriálu... Pro jednou se svět nezblázní, věřte skupině a běžte s nimi klidně na pivo B-)



Sdílení 

Naučte se pravidlům,
abyste je mohli správně porušovat.

Dalajlama

Je rozumné brát do hrsti rozum, ne žádnou část tohoto webu. © BRAINCUBE