ZPĚT NA WEB BLOG ZPĚT

Blog
Brouci v hlavě Doba čtení 7 minut

První lekce dojmologie: jak je to s prvními dojmy

Přidáno 17. 05. 2016

“Mně to bylo jasné, hned jak jsem ho poprvé uviděla. Nepůsobil dobrým dojmem,” dává matka dceři na vědomí, že ji nevěra jejího přítele rozhodně nepřekvapila. Nešťastná dcera přitom vzpomíná na lásku na první pohled a přemýšlí, že by nevěrníkovi dala ještě šanci. Kdo má pravdu?

Maminka. Vždycky maminka. 

Psychologové z Princetonu Janine Willis a Alexander Todorov ve svém výzkumu potvrdili, že mozku na vytvoření dojmu stačí pouhá setina sekundy. Mamince tedy skutečně mohlo být hned jasné, že potenciální zeť její dceři ublíží. Ta ale měla nasazené růžové brýle a její první dojem byl proto jiný.

K příběhu obou žen se ještě vrátíme, nyní zpátky k výzkumu.

Psychologové ukazovali účastníkům v 5 různých experimentech portréty neznámých lidí a zajímalo je, za jak dlouho si na ně stihnou vytvořit názor. Konkrétně jim vrtala hlavou:

  • atraktivita,
  • oblíbenost,
  • pravdomluvnost,
  • kompetence,
  • agresivita.

Aby vědci zjistili, kolik času přesně mozek pro vytvoření dojmu potřebuje, ukazovali účastníkům portréty v různých intervalech. 

Výsledek? Nejkratší dobou, která mozku stačí k vytvoření dojmu, je 100 ms.

Kdo rád holky, za vteřinu vdolky

Setina sekundy není jediný brouk, kterého nám vědci z Princetonu nasadili do hlavy. Když se účastníci výzkumu dívali na portrét 500 ms, mělo to 3 důsledky:

  1. Dojmy účastníků byly více negativní.
  2. Doba odpovědi se zkrátila.
  3. Účastníci si byli svými dojmy jistější.

Zdálo by se, že jakmile si uděláme první dojem, mozek si ho zafixuje a už se ho nevzdá. A opravdu -  při prodloužení expozice o polovinu (na 1 vteřinu) se hodnocení u účastníků prakticky nezměnilo. Za to vzrostla jejich jistota. Čím déle se tedy na člověka díváte, tím se ve svém dojmu z něj utvrdíte.

Maminka, jejíž příběh jsme popsali na začátku článku, si na dceřina přítele udělala jasný názor a v průběhu času se v něm jen utvrdila.

Willis a Todorov ale také přišli na to, že čím více času máte k posouzení daného člověka, tím rozmanitější dojmy z něj budete mít. 

Jak bude čas ubíhat, váš první dojem se pak může změnit. Často i velmi výrazně.  Přesně to čeká maminčinu dceru. Pokud tedy bude rozumná a sundá zmiňované růžové brýle.

Stereotypy, předsudky a haló efekt

Pokud chcete někoho opravdu poznat, je rozumné nespoléhat se na první dojem. V takovém případě ale zase jednou budete muset zabojovat se svým mozkem.

Spoléhá se totiž na efekt primarity a vnímá první informaci silněji než druhou. Zejména tehdy, když je první dojem spojen se silným zážitkem.

Existují hned 3 důvody, proč je spoléhání na první dojem nerozumné:

  1. Stereotypy - termín označuje převzatý soubor představ o skupině, který výrazně ovlivňuje hodnocení a vnímání jednotlivců. Stereotypní je například představa, že blondýny jsou hloupé.
  2. Předsudky - vznikají na základě zobecnění nebo zjednodušení skutečnosti, přesto jsou pevně zakořeněné. Když potřebujete právníka a vyhýbáte se těm plzeňským, máte vůči nim předsudky.
 

Předsudky slouží také jako rychlá orientace. Do jisté míry je potřebujeme, abychom se neztratili v informační záplavě dnešního světa.

Musíme ale dát pozor, abychom v nich nakonec nezabředli.

  1. Haló efekt - podle tohoto efektu posuzujeme jakékoli další chování člověka na základě toho, jaký na nás udělal první dojem. Nad chybami, které udělá milá nová kolegyně, zkrátka častěji přimhouříte oko. Samozřejmě pouze za předpokladu, že na vás působí haló efekt a vy ho včas nerozpoznáte.

 



Sdílení 

Naučte se pravidlům,
abyste je mohli správně porušovat.

Dalajlama

Je rozumné brát do hrsti rozum, ne žádnou část tohoto webu. © BRAINCUBE