ZPĚT NA WEB BLOG ZPĚT

Blog
Mozkovna Doba čtení 4 minuty

Svým přátelům jste zcela ukradení

Přidáno 11. 07. 2017

Víte z hlavy, kolik přátel máte na Facebooku? Kolik lidí vás sleduje na Twitteru, Instagramu, Youtube? Pokud si nejste jisti, ověřte si to. Toto číslo dnes v našem článku sehraje velkou roli.

Popravdě. Chtěli jsme pro vás dnes napsat úplně jiný článek, ale... Je léto. Naši brouci v hlavě vyhlásili stávku a odmítají  poslouchat. Jste na tom stejně? Sluníčko láká ven, chodíte na různé akce, potkáváte nové lidi a vaše sociální bublina přátel se rozrůstá. My si dnes posvítíme právě na ni. Na bublinu.

Jiří vám poslal žádost o přátelství

Ve zprávě na Facebooku máte žádost a podle jména tipujete, že si vás dohledal spolužák ze základní školy. Matně si vzpomínáte, že se ve druhé třídě odstěhoval někam do Rychlebských hor. Pravidelně pořádáte ze základky srazy, příště mu přes Facebook můžete poslat pozvánku. Neváháte a přidáte si ho. 

Jste skálopevně přesvědčeni, že v přátelích máte jen ty, které znáte a umíte je zařadit. Nepřidáváte bezmyšlenkovitě všechny, kteří vás náhodně o přátelství požádají. Máte něco přes 300 přátel.  Někteří sociální šílenci mají i 5000. Možná by chtěli víc, ale je to maximální počet, které dovoluje Facebook.

Zeptáme se jinak. Kolik ze svých přátel byste pozvali na pivo? Všechny asi ne, že? Nic divného, náš mozek totiž dokáže udržovat emoční vazby s daleko menším počtem lidí, než jsme skutečně přesvědčení.


Lovci a sběrači

Ponořme se několik tisíc let do minulosti, do prostředí evolučního přizpůsobení. Lidé žili jako lovci a sběrači. Lovili potravu, starali se o potomky, bránili se predátorům, počasí, nemocem. Bojovali denně o život. Všechny tyto činnosti byly logicky jednodušší pro jedince, kteří žili v nějaké sociální skupině. Rozdělení rolí, přehled, znalost a důvěra všech členů bylo nezbytností. Odhaduje se, že první lidské "gangy" měli cca 150 jedinců.

A právě z toho čísla komunity našich předků vychází i Dunbarovo číslo.

Dunbarovo číslo je teoretické omezení počtu lidí, se kterými je jedinec schopen udržovat stálé sociální vztahy. Těmi se myslí takové vztahy, v nichž jedinec každého zná a ví, jaký vztah má kterýkoli další jedinec s ostatními.

Číslo je pojmenováno po britském antropologovi Robinu Dunbarovi, který předpokládal, že tento limit je úměrný k poměru velikosti mozkové kůry a zbytku mozku, a proto je to horní hranice velikosti skupiny, se kterou může jedinec udržovat stabilní vztahy. Dunbarovo číslo není pevně stanovené. Sám Dunbar uvádí rozptyl od 100 do 230. Nejčastěji se však uvádí právě hodnota 150.

Dunbarovy poznatky nejsou starší než 30 let. S rozvojem sociálních sítí v posledních letech však čelil kritice, že sociální média jsou přece jen trochu jiná a pravidla přátel z dob lovců a sběračů zde neplatí. Přijal to jako výzvu a průzkumem sociálních sítí velmi rychle odpověděl.

Jak jinak. Číslo 150 potvrdil i pro sociální sítě. Ať už měli respondenti jakékoliv množství přátel, běžně udržovali komunikaci s cca 150 lidmi. Úzké vztahy měli v průměru se zhruba dvacítkou svých facebookových přátel.

Dunbar se také zmínil o číslu 5. Jedná se o průměrné množství vašich přátel, kteří vám pomohou v případě opravdu velké krize. Průměrně 20 přátel vám je nakloněno. Vazbu máte k cca 150 lidem. Tomu zbytku jste nejspíš ukradení. Viz. obrázek.


dunbarcircles.jpg

 


Není srst jako srst

Velikost každé skupiny je závislá na tom, jak efektivně se její členové dokážou o sebe postarat navzájem. Čím větší skupina, tím více času věnují členové udržování společenského styku. Každý se musí věnovat ostatním, sledovat, kdo s kým přátelí atd.  Pokud přibude do skupiny nový člen, roste mnohonásobně úsilí tuto osobu zařadit a začít sledovat její "vztahy" s ostatními ve skupině. 

Opice svou péči dávají najevo například tím, že si vzájemně vybírají blechy ze srsti. To je i důvod, proč žijí v menších skupinách než lidé. Víc toho prostě nestihnou. B-)

My už dávno srst kamarádům neprobíráme, navíc máme mocnou zbraň. Jazyk. Svou sounáležitost k druhým vyjádříme nejen činy, ale i slovy. Moderní technologie nám v poslední době pomáhají přátelství udržovat na dálku mnohem snadněji než dříve.  Přesto míru úsilí "pro přátelství"  máme v mozku přednastavenou. Tím pádem i velikost skupiny, ve které můžeme emočně a vztahově fungovat.  Pokud bude mít skupina více členů, selže. Přežije jen ta vyrovnaná.

Podle Dunbara je cca 150 lidí hranice maximálního počtu lidí, kterým můžete důvěřovat, žádat je o laskavost, navštěvovat a povídat si s nimi. Pokud je  členů více, začnou členové skupiny trávit 42% svého času starostmi o vzájemné vztahy.

A to vysvětluje ještě jednu věc.


Divize sem, divize tam

Možná si teď řeknete, že už dávno nežijeme a nepracujeme v malých skupinách. Města či velké korporace mají více než 150 obyvatel či zaměstnanců.

Lidé už dávno našli recept, jak řídit větší skupiny. Zamyslete se.

Každá velká skupina se skládá z menších, lépe udržitelných skupin. Například armáda má roty, družstva. Velká firma má divize, oddělení, úseky. Univerzity mají fakulty, studijní obory...

Bez hierarchie, hodností či funkcí nemůže fungovat žádná lidská instituce s více než 150 členy.

Nebo si myslíte, že 300 zaměstnanců by se dokázalo tak nějak domluvit a udržet si povědomí o práci ostatních? Stačilo by udržovat vztahy přes kuchyňku a kuřárnu? Asi ne... Sami už dávno víte, že více menších skupin se řídí lépe než jedna velká.

Padla na vás z dnešního článku deprese a rozhodli jste se všechny ty ignoranty ve vašem seznamu přátel smazat? Dívejte se na to jinak. Vždycky můžete se stovkami "přátel" sdílet na Facebooku žonglující agamy ze soutěže Zapomenutý ostrov hledá talent a sbírat lajky, ne?

Skutečná tajemství nakonec řeknete jen hrstce přátel a většinou spíš u toho piva. Zavřete počítač, vypněte mobil a běžte se skutečnými kámoši na jedno točené. V dnešních dnech přijde vhod. Jo, a nezapomeňte nasdílet ostatním na facebooku fotku orosené sklenice B-)



Sdílení 

Naučte se pravidlům,
abyste je mohli správně porušovat.

Dalajlama

Je rozumné brát do hrsti rozum, ne žádnou část tohoto webu. © BRAINCUBE