ZPĚT NA WEB BLOG ZPĚT

Blog
Žhavé závity Doba čtení 6 minut

Věřte, nevěřte: Žijeme v éře postpravdy

Přidáno 04. 10. 2016

Jestli vám vrtá hlavou, co to postpravda je a proč někdo tvrdí, že žijeme v její době, v pořádku. Jste na život v postpravdivé kultuře dobře připravení B-)

"Ano, lhalo se vždy a nepochybně bude. Problém je, že jsme se dostali do situace, kdy se už politici neobávají, že by jejich lež byla odhalena. Dokonce s tím počítají. Jejich stoupenci si totiž lež odůvodní - ať už tím, že lžou i ostatní nebo že lež byla vynesena v jejich zájmu.”

Těmito větami otevřel šéfredaktor Erik Tabery 37. číslo časopisu Respekt. A také velké téma postpravdy, které je v roce 2016 aktuálnější než kdy jindy.

Postpravda je politická kultura, ve které mají nad fakty převahu emoce. Politici na ně apelují i za cenu toho, že opakují informace, které jsou prokazatelně nepravdivé. To vyvrací, nebo ignorují.
Příkladem postpravdivého politika je kandidát na amerického prezidenta Donald Trump.

 

O postpravdě bez politiky

Pojem postpravda (post-truth) poprvé použil blogger David Roberts v roce 2010 v souvislosti s americkou politikou klimatických změn. Dává smysl, že se proto o postpravdě nejčastěji píše ve spojitosti s politikou, ve skutečnosti je to však jen špička ledovce.

Odpověď na otázku, co jsou příčiny a důsledky postpravdivého jednání, totiž nenajdeme na světové politické scéně. Jako vždy ji ukrývá mozek každého z nás B-)

 

Připravíte si salát, nebo sníte muffin?

Na začátku postpravdivé cesty stojí proces rozhodování, konkrétně souboj lidského mozku se složitým světem okolo. Malé šedé buňky zpracovávají během dne miliardy informací a velmi často musí volit mezi několika možnostmi. Rychle proto vyhodnotí míru rizik a přínosů a vyberou tu nejvýhodnější.

Tedy, takhle by to dávalo smysl B-)

Teď si ale představte, že v pondělí ráno zazvoní budík a vytrhne vás z nejhlubšího spánku. Jste celí rozespalí, ale musíte do práce, kde vás čeká otravná porada a všechny resty z minulého týdne. Ačkoli se vám nechce, víte, že musíte vstát.

Do lednice jste si večer nachystali nakrájenou zeleninu a zálivku na salát. Ingredience stačí smíchat a máte zdravou a výživnou snídani. Doktor vám totiž doporučil trochu zhubnout a hlídat si cholesterol. Jenže v lednici je také čokoládový muffin, který zbyl ze sobotní oslavy. Co si dáte?

Asi vám vidíme do hlavy B-) Za to brzké vstávání a nemilé vyhlídky si prostě zasloužíte sladký muffin, že ano?

Proces rozhodování není tak racionální, jak si myslíme.

Významně ho totiž ovlivňují emoce.

 

Já vím, ale...

Nepochybně víte, že salát je zdravější a výživnější volba. Stačí jen trocha námahy. Ale vy jste nevyspalí a salát byste museli míchat. Muffin už tu je, je dobrý a vy si ho právě teď zasloužíte, protože vás čeká hloupý den. Navíc jste někde četli, že vědci stejně neví, jak to s tím cholesterolem vlastně je.

Chcete se vyhnout byť minimální námaze a váš mozek to má úplně stejně. Daniel Kahneman, psycholog a držitel Nobelovy ceny za ekonomii, ve své knize Myšlení, rychlé a pomalé tento proces označuje jako kognitivní pohodlnost. Lidé mají tendenci vyhýbat se faktům, které by jejich mozky nutily k větší námaze.

Složitý svět s množstvím úkolů se tak nepochybně zjednodušuje. Jenže v prostoru, který takto vznikne, se náramně daří lžím, konspiračním teoriím a samozřejmě postpravdě.

 

Není to pravda, ale mohla by být

Jestli chceme z hlavy vyhnat brouka postpravdy, musíme se vrátit k muffinu.

Když jste se pro něj rozhodli, mohli jste se ztotožnit s tvrzením odbornice na výživu Anety Petřvaldové: "Saláty nejsou zdaleka tak zdravé, jak si většina lidí myslí. Jsou plné těžkých kovů a trávicí systém moderního člověka není na takové množství syrové zeleniny stavěný. Saláty doporučuji maximálně jednou týdně."

Kdybyste si naopak vybrali salát, určitě by vás potěšil názor fitness kouče Matěje Kališky: "Sladkosti povoluji svým svěřencům pouze výjimečně. Jednoduché cukry mají na lidský organismus negativní vliv. Mnou navržená a prověřená dieta je založena především na zelenině a rybím masu."

Když odborník tvrdí opak toho, než se nám hodí, máme tendenci ho znevážit. Pokud jste tedy zvolili muffin, Kališkův názor vám přijde jako jedna z milionu “zaručených” diet. Jeden salát týdně, jak říká Petřvaldová, vám naopak zní smysluplně.

Dali jste si salát? Petřvaldové výrok vám nedává smysl a Kališka zní jako rozumný chlapík.


A teď zbystřete.

Odbornice Petřvaldová ani trenér Kališka neexistují. Vymysleli jsme si je a do jejich smyšlených výroků přidali odkazy, aby na první pohled působili důvěryhodně. Vedou ale zase jen zpátky na náš blog.

Cítíte se zmateně? Nevíte, jestli nám ještě věřit? Takový je život v éře postpravdy.

 

Kdo uvízne v síti

Případ Petřvaldové s Kališkou poukazuje na důležitý fakt spojený s érou postpravdy. Na internetu může kdokoli napsat cokoli. A díky sociálním sítím je šíření nepravdivých informací a hoaxů rychlejší. Kliknout na tlačítko “sdílet” je totiž snazší než si ověřit původ informací.

Na Facebooku nebo on-line fórech se navíc výrazně uplatňuje homofilní třídění. Podobně smýšlející lidé se tu potkají snadněji než v reálném světě a vytvářejí skupiny.

Pokud máte rádi muffiny, snadno najdete skupinu “Máme rádi muffiny” plnou podobných nadšenců, kde vás nikdo nebude zatěžovat tím, že saláty jsou zdravější.

Ale vezměte rozum do hrsti. Na nové myšlenky a nápady vás ve skupině lidí se stejnými názory nic nepřivede B-)





Sdílení 

Naučte se pravidlům,
abyste je mohli správně porušovat.

Dalajlama

Je rozumné brát do hrsti rozum, ne žádnou část tohoto webu. © BRAINCUBE