Vědci dávno věděli, že mozek reaguje negativně na nespravedlnost. Vrtalo jim ale hlavou, zda je to spíš vrozený nebo naučený jev, která část mozku za vnímání nespravedlnosti může a proč nám nefér jednání vlastně tak vadí.

A mozek vědce zase jednou přechytračil.

Tým vědců v čele s doktorkou Claudií Civai zjistil, jak to ve skutečnosti je. A konečně také víme, kde v mozku najít férové centrum.

Pojďme to promozkoumat.

Ještě ultimátnější hra než obvykle

Vědci nechali účastníky pokusu zase jednou hrát The Ultimatum Game. To nám ale hlavou nijak zvlášť nevrtá, protože se jedná o základní experiment, který se už mnohokrát osvědčil.

Hrají dva hráči, jeden dostane peníze (v tomto případě 10 euro) a má částku rozdělit na dvě části. Je na něm, zda si nechá 5 nebo 9 euro, spoluhráč dostane zbytek. Pokud však odmítne, nedostane nikdo nic.

Civai a její tým hru ozvláštnili transkraniální stimulací účastníků (tDCS). Připojením na elektrody se stejnosměrným proudem povzbudili výkon vybrané části jejich mozku a sledovali, co se bude v které fázi hry dít. Nejprve si totiž hráči v upravené verzi ultimátní hry mysleli, že jsou třetí osobou a případná nespravedlnost se tedy neděje jim. V druhé části se pak přímo účastnili hry a případné nefér jednání začalo být osobní.

Co je tvé, je i mé. Co je mé, na to mi nesahej

Ukázalo se, že v obou případech byla aktivní jiná část mozku. Je tedy rozdíl, zda se nespravedlnost děje nám nebo někomu jinému. Při stimulaci střední části prefrontální kůry se ukázalo, že respondenti odmítali nefér nabídky pro sebe, u ostatních ale tak aktivní nebyli. V některých případech dokonce odmítali výhodné nabídky.

Výstražná kontrolka ve vašem mozku se zkrátka rozbliká mnohem výrazněji, když příkoří pocítíte na vlastní kůru.

Sebestřednost bohužel není v případě lidského mozku ničím neobvyklým. Kdyby žila Kitty Genovese, mohla by vyprávět.

A co mimo laboratoř?

Nemusíte si zavařit závity, aby vám hraní hry v laboratoři s mozkem stimulovaným stejnosměrným proudem přišlo trochu odtržené od reality.

Že ale mozek poctivých a hodných lidí funguje jinak než proradný mozek bídákův, je prostě fakt. Přesvědčit se o tom můžete i v reálném životě a nemusíte kvůli tomu chodit za hranice.

Stačí do Brna. B-) Jízda po dálnici D1 je pro následující řádky nejlepší studijní materiál.

Radši mysli a neplať

Vědci ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) zkoumali mozky agresivních řidičů. Zaživa, protože se jim nebezpečný způsob jízdy zatím nevymstil. B-)

Do pokusu se kromě těchto řidičů zapojili i ti bezproblémoví a ukáznění. Účastníci studie sledovali ve skeneru funkční magnetické rezonance spoty kampaně Nemyslíš, zaplatíš. Vědci zatím sledovali, jaké části jejich mozku se kampaní aktivují.

Výsledek? Empatické struktury mozkubyly mnohem aktivnější u bezproblémových řidičů. Ti se dokázali u brutálních spotů dojmout, znechutit, zkrátka vcítit. S agresivními řidiči, kteří by ve spotu klidně mohli být na pozici viníka nehody, však sledování prakticky nehnulo.

Zdá se vám to nespravedlivé? Buďte rádi, znamená to, že jste dobrý člověk. B-)