Brouci v hlavě Doba čtení 3 minuty

Ona je taková hodná! No jo, vždyť je to ženská

Přidáno 31. 10. 2017

Charles Darwin v roce 1871 napsal: „Zdá se, že žena se liší od muže v mentální dispozici, hlavně ve větší něžnosti a menší míře sobectví.“ Přestože věda od té doby pokročila, skupina švýcarských vědců se k Darwinovu výroku oklikou vrátila. Jiným odborníkům ale tenhle výzkum hlava nebere.

Vědci z Curychu uveřejnili v časopise Nature Human Behaviour výsledky svého výzkumu s názvem Dopaminergní systém odměn podporuje genderové rozdíly v sociálních preferencích.

Jestli se vám z těch vědeckých termínů zavařují závity, nevěšte hlavu. Když to zjednodušíme, vědci tvrdí, že ženy jsou hodnější, protože z pomoci druhým mají větší potěšení. Altruistický čin totiž v jejich mozku aktivuje centrum odměny intenzivněji než u mužů.

Systém odměn je mozková struktura, konkrétně mezolimbická dopaminová dráha, která způsobuje vznik příjemných pocitů v reakci na různé události. Aktivuje se po obdržení pugétu i konzumaci drog.

Metodologie je stejně důležitá jako výsledek

Nositelem štěstí v systému odměn je podle vědců neurotrasmiter dopamin, jedné skupině účastníků proto podali lék, který ho blokuje. Druhá skupina mužů a žen dostala placebo. Všichni účastníci studie pak v laboratoři hráli hru, při níž si mohli nechat vyšší sumu peněz, nebo se o ni mohli podělit s blízkým člověkem či cizincem.

Studie se ale potýká s kritikou. Profesorka Gina Rippon například upozorňuje na velmi malý rozdíl ve výsledcích u mužů a žen. Zatímco v placebo skupině se o peníze podělilo 51 % žen a 40 % mužů, u skupiny s blokovaným dopaminem to bylo 45 % žen a 44 % mužů.

Ve světě experimentů, kde se lidé přepočítávají na procenta, tyto rozdíly opravdu nejsou nijak dramatické. Zejména v případě, kdy byl celkový počet účastníků jen 56 lidí.

Hlavou nám navíc vrtá ještě jedna otázka – když se o peníze spíš dělili muži s blokovanou dopaminovou dráhou, znamená to, že z darování měli ještě menší potěšení než obvykle. Ukazuje tento fakt, že potěšení z dobrého skutku nebylo tou pravou motivací?

Jak nad tím tak přemýšlíme, v tomto statistickém vzorku a zvolené metodě to spíš neznamená vůbec nic. B-)

„Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval.“

Slavný výrok Winstona Churchilla* je oblíbeným vtipem výzkumníků a upozorňuje na to, že s každou statistikou, experimentem i výzkumem je nedílně spojená metodologie. A právě ta by vás měla zajímat. Ve světě zahlceném informacemi (i těmi alternativními), je totiž vždy důležité promozkoumat zdroje.

*Tak například tento citát není skutečně Churchillův, rozšířil ho Goebels, který chtěl protivníka diskreditovat. A částečně se podařilo, i po letech je stále za autora považován Churchill.

Výchova, nebo narození dívek v Čechách?

Kritiku vznesla i popularizátorka vědy Angela Saini, autorka knihy o tom, jak věda nechápe ženy. Tvrdí, že výsledky experimentu ovlivňuje výchova dívek, která se už odmala liší od výchovy chlapců.

Schválně se zkuste zamyslet – jsou ženy hodnější, protože se tak rodí? Nebo protože jsou od narození vychovávány k tomu, aby byly hodné, milé a štědré?

Stejnou otázku, zda je naše chování vrozené nebo získané výchovou a kulturou, řeší mnoho vědců. Jednotlivé vědní obory se přiklání k jedné, nebo druhé variantě, případně je kombinují.

Kdybyste tak do jedné místnosti zavřeli například biologa, sociálního antropologa a sociobiologa, umlátili by se. Samozřejmě argumenty, to dá rozum. B-)

Biolog zastává vliv genů a hormonů, sociální antropolog věří v sílu společnosti. Sociobiolog si bere od každého něco a málokdo ho bere vážně.

Rozeznat vliv hormonů od vlivu maminky s tatínkem jde ale někdy těžko. Abyste to mohli pořádně promozkoumat (nebo si trochu zaprokrastinovat B-), máme pro vás na závěr experiment, ve kterém výzkumníci prohodí batolatům holčičí a klučičí oblečky. Pod cizími jmény (z holčičky Marnie se po převlečení do kalhot stává Oliver) je pak dají na starost dobrovolníkům, kteří je nikdy předtím neviděli.

Podívejte se sami, jak taková drobnost ovlivní dospělácké chování. Brouky v hlavě garantujeme!

Zpět na výpis